Otevřeně o nevýhodách – Větrníky Ryžoviště

Vizuální zásah do krajiny

CO JE PRAVDA

Elektrárny jsou vysoké 200 metrů. To se zakrýt nedá a nebudeme předstírat, že jde o drobnost — je to největší a nejtrvalejší dopad celého projektu.

Vnímání krajiny je navíc věc názoru. Někomu větrníky nevadí, jinému ano, a ani jeden z nich se nemýlí.

CO S TÍM DĚLÁME

Původní záměr počítal se sedmnácti elektrárnami. Po připomínkách a posouzení místních podmínek jich zůstalo sedm, z toho tři na katastru Ryžoviště.
Umístění jsme volili tak, aby věže stály co nejdál od obytné zástavby — nejbližší je 1 600 metrů od nejbližšího domu.
V případě zájmu o vizualizaci z konkrétního místa z obce se nám neváhejte ozvat.

Hluk

CO JE PRAVDA

Větrná elektrárna v provozu vydává zvuk. Není to motorový řev, ale aerodynamické svištění, jak listy rotoru krájí vzduch. Za určitých podmínek — v noci, při určitém směru větru — může být slyšet.

Obava z hluku je nejčastější věc, kterou od lidí slýcháme, a je pochopitelná. Nikdo nechce přijít o ticho na vlastní zahradě.

CO S TÍM DĚLÁME

Hlukové limity jsou dané zákonem, ne dohodou s námi: 50 decibelů ve dne, 40 v noci. Patří k nejpřísnějším v Evropě.
Hluk s rostoucí vzdáleností rychle slábne. Nejbližší turbínu jsme umístili 1 600 metrů od zástavby.
Po spuštění proběhne nezávislé akreditované měření přímo u nejbližších domů, za plného provozu a různého počasí.
Pokud by hluk v noci hraničil s limitem, přepneme stroj do hlukově redukovaného režimu: listy se natočí, otáčky klesnou a elektrárna ztichne na úkor výroby.

Míhání stínu (stroboskopický efekt)

CO JE PRAVDA

Když slunce stojí nízko a svítí přímo za rotorem, lopatky vrhají pohybující se stín. Pokud dopadá na okna nebo na zahradu, může pravidelné blikání být nepříjemné a unavovat oči.

CO S TÍM DĚLÁME

Před stavbou se zpracovává autorizovaná studie, která podle dráhy slunce a terénu spočítá, kam by stín mohl během roku dopadnout.
Elektrárny budou vybaveny automatikou: jakmile hrozí míhání stínu na obytné domy, stroj se sám zastaví a rozjede se, až riziko pomine.
Mezinárodní standardy povolují nejvýše 30 hodin teoretického stínění za rok a 30 minut za den. To je strop za nejhorších myslitelných podmínek — po započtení skutečné oblačnosti a směru větru jde reálně zhruba o pět až šest hodin ročně.

Výstavba a těžká technika

CO JE PRAVDA

Stavba znamená zvýšenou dopravu, hluk a nepořádek. Po dobu několika měsíců to bude v obci znát — projedou tudy nadrozměrné soupravy s díly a bude sem jezdit stavební technika.

CO S TÍM DĚLÁME

Výstavbu plánujeme na co nejkratší dobu a dopravu koordinujeme mimo dopravní špičky.
Nejdelší fáze — příprava území a základy — trvá zhruba dva měsíce, z toho pět týdnů beton jen zraje a na staveništi je klid.
Doprava komponent je nárazová, jde o jeden až dva týdny. Samotná montáž věže a rotoru zabere tři až pět dní.
Po dokončení uvedeme okolí do původního stavu, případně provedeme kompenzační opatření.

Vliv na ptáky a netopýry

CO JE PRAVDA

Riziko kolize ptáků a netopýrů s rotory existuje. Není nulové a nebudeme tvrdit, že je.

Zvěř na zemi je navíc rušena během výstavby.

CO S TÍM DĚLÁME

Projektu předchází roční biologický průzkum, který mapuje migrační trasy ptáků a nocoviště netopýrů. Podle něj se určuje, kde se stavět smí a kde ne.
Při zvýšeném riziku turbíny automaticky zastavujeme — v teplých letních nocích s nízkým větrem, kdy jsou aktivní netopýři, nebo během žní, kdy se na pole stahuje ptactvo.
Lesní a polní zvěř si na elektrárny podle pozorování dlouhodobě zvyká a na pole se vrací, podobně jako u silnic nebo vedení vysokého napětí.

Odletování ledu

CO JE PRAVDA

Pokud na lopatce namrzne led, odstředivá síla ho může odmrštit do okolí. Riziko je reálné, i když kusy ledu nelétají kilometry daleko — drtivá většina padá těsně pod stožár.

CO S TÍM DĚLÁME

Lopatky mají senzory, které měří vibrace, změnu odporu vzduchu i tloušťku ledu. Při první námraze se stroj automaticky zastaví.
Z nehybné turbíny led nikoho neohrozí — bezpečně odtaje a spadne pod patu stožáru.
Stroje do chladnějších oblastí mívají vnitřní vyhřívání lopatek, které vzniku ledu předchází.
Elektrárny stojí stovky metrů od obydlí i silnic, takže případná zóna dopadu zasahuje jen pole a lesy. V zimě se na přístupové cesty umisťují výstražné cedule.

Nákladná recyklace lopatek

CO JE PRAVDA

Recyklace větrné elektrárny je složitá a drahá. Devadesát procent hmoty se recykluje běžně, ale zbylých deset procent — kompozitové lopatky — je problém, se kterým se obor teprve učí pracovat.

V zahraničí se dřív lopatky skládkovaly a zakopávaly.

CO S TÍM DĚLÁME

Povinnost ekologické likvidace neseme my, ne obec. Je to standardní podmínka úřadů ve stavebním řízení i závazek ve smlouvě s obcí.
Od desátého roku provozu odkládáme peníze na demontáž na vázaný účet, aby byly k dispozici i kdybychom mezitím zanikli.
Dnes se lopatky nejčastěji drtí a sklolaminát se přidává do pecí při výrobě cementu: pryskyřice nahradí uhlí jako palivo a křemičitý písek se stane surovinou pro cement. Z vyřazených lopatek se také staví lávky, přístřešky, lavičky nebo herní prvky.

Na něco jsme zapomněli?

Pokud vás trápí něco, co tu není, napište nám a my to prošetříme a doplníme.